SUGEROVANÁ INFERENCE (sugerovaný závěr, invited inference)
1. Interpretace syntaktické struktury, při níž se do jejího významu mylně začleňují i sémantické rysy, které ve skutečnosti tato syntaktická struktura nevyjadřuje. Klasický je angl. příklad ✍Geise & Zwickyho (1971), v č. podobě znějící takto: forma „jestliže p, q“ není většinou uživateli jaz. chápána jako ↗materiální implikace (i) „p ⊃ q“, nýbrž svádí k (z logického hlediska) nesprávnému závěru, že významem této formy je i (ii) „¬p ⊃ ¬q“; dvojice vět se strukturou „jestliže p, q“, tj. souvětí s ↗podmínkovou větou typu (1) Jestliže se bude John i nadále vyklánět z okna, vypadne, tedy sugeruje, jako by současně platilo to, co (1) vyjadřuje, tj. (i) „jestliže se bude John i nadále vyklánět z okna, vypadne“, a to, co (1) nevyjadřuje, tj. (ii) „jestliže se nebude John i nadále vyklánět z okna, nevypadne“, tj. jako by významem formy „jestliže p, q“ nebyla materiální implikace, nýbrž ↗bikondicionál. Logicky ovšem platí pouze (i), tedy že významem formy „jestliže p, q“ je materiální implikace, (ii) nikoli. Význam (ii) není součástí významu formy „jestliže p, q“, nýbrž v určitých kontextech (zvl. v tzv. ↗pragmatických kondicionálech) je do významu dané formy vinterpretováván jako s.i., a to jako ↗konverzační implikatura; je tedy zrušitelná, srov. možné pokračování (1): Jestliže se bude John i nadále vyklánět z okna, vypadne, ale není jisté, zda nevypadne z okna, když se nebude vyklánět, protože to okno je hodně nízké.
Za s.i. se pokládají např.: význam „časová následnost (q) po (p)“ v koordinaci s formou „p a q“ typu Anička se vdala (p) a narodil se jí chlapec (q), význam „p je příčinou q“ v koordinaci s formou „p a q“ typu Marta pozorovala děti, jak si hrají (p), a moc se smála (q), význam „Pavel je starý“ a „Petr je starý“ v komparativní větě typu Pavel je starší než Petr, význam „Petr už nežije“ ve větě s individual level predikátem, např. typu Petr byl Čech (tzv. lifetime effect, viz ↗stage level predikát × individual level predikát), význam „příčiny“ předložkové skupiny s časovou předložkou po ve větě typu Po návratu z Paříže se cítila unavená (tj. v důsledku náročného programu během pobytu v Paříži), význam „někdo netančil“ ve větě Někdo tančil (ale v Někdo klepe s.i. „někdo neklepe“ nevzniká). aj. Viz též ↗inference.
2. Teorie v kognitivní lingvistice vysvětlující sémantickou změnu; angl. invited inferencing theory (IIT). Její autoři ✍Traugott(ová) & Dasher (2002) tvrdí, že pragmatický význam (tj. s.i.), který konstrukce získává ve specifických kontextech, je reanalyzován jako část konvencializovaného významu asociovaného s touto konstrukcí. Sémantická změna nastává, když se s.i. stává tzv. generalizovanou sugerovanou inferencí (generalised invited inference), tj. významem, který je preferovanou interpretací konstrukce, aniž by byl jejím významem konvencializovaným (coded meaning). Srov. schéma sémantické změny podle IIT:
invited inference | → | generalised invited inference | → | coded meaning |
IIT je jednou z (možných) součástí teorie ↗gramatikalizace v diachronní jazykovědě. Srov. např. výklad futura pomocí IIT v různých jaz. u ✍Evanse & Green(ové) (2006). Pro č. ITT nebyla využita, ač některé významové změny už podle intuice do její sféry působnosti patří; srov. např. výklad vzniku modálního významu slovesa mít z posesivního významu HAVE (např. u ✍Večerky, 2005, a jiných).
- Evans, V. & M. Green. Cognitive Linguistics: An Introduction, 2006.
- Geis, L. & A. M. Zwicky. On Invited Inferences. LI 2, 1971, 561–566.
- Traugott, E. C. & R. B. Dasher. Regularity in Semantic Change, 2002.
- Večerka, R. Noch einmal zur Notwendigkeits- und Möglichkeitsmodalität. In Hansen, B. & P. Karlík (eds.), Modality in Slavonic Languages. New Perspectives, 2005, 261–268.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/SUGEROVANÁ INFERENCE (poslední přístup: 23. 11. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka